CESTA ZA POZNÁNÍM FRÝDKU – MÍSTKU ANEB HLEDÁNÍ DLAŽEBNÍ KOSTKY

Dne 10. 1. 2020 jsme se s částí žáků sedmého ročníku vydali do Frýdku – Místku, abychom lépe poznali nebo si připomněli významná místa v okolí místeckého náměstí.

Naše první kroky vedly do „Sadů Bedřicha Smetany“, které jsou v dnešní době místem aktivního odpočinku všech procházejících. V parku nás zaujaly originální lavičky, které neslouží jen k příjemnému posezení, ale také se díky nápisům na jejich opěradlech můžeme něco dozvědět o hudebním skladateli B. Smetanovi nebo si „zlámat“ jazyk na klasických jazykolamech. Z nábřežního parku jsme zamířili na místecké náměstí.

Cestou jsme nemohli minout „Kostel sv. Jana a Pavla“, kde najdeme např. relikviář s ostatky sv. Inocence (papeže), přenesenými sem až z Říma.

V podchodu, kterým jsme procházeli, jsme objevili moderní ztvárnění pověstí a legend, které se vážou k Frýdku a okolí. Každá pověst je vyobrazena ve formě „graffiti art“.

Poté, co jsme vyšli z podchodu, jsme hledali dlažební kostku, možná pamětní desku, která je dle místních lidí věnována postavě „Havrana“, muže oděného do černého kabátu, který zde každý den stával se svým černým psem. Tuto kostku jsme však nenašli.

Dále naše cesta vedla kolem kostela sv. Jakuba, „Základní umělecké školy Frýdek – Místek“, která je bývalou městskou radnicí či spořitelny pyšnící se například sochami dvou děvčat, symbolizujících píli a spořivost od raškovického umělce J. Skotnici.

Nemohli jsme také minout bývalou poštu na ulici U Staré pošty, kde v letech 1891–1893 pracoval jako poštovní úředník Vladimír Vašek, píšící pod pseudonymem Petr Bezruč. Jeho působení připomíná pamětní deska.

Nakonec jsme zamířili na „Náměstí Svobody“, které obklopují většinou dvoupatrové domy, se zachovaným podloubím se spoustou obchůdků. Dominantou náměstí je vysoký kamenný mariánský sloup, na jehož vrcholu klečí na obláčcích Panna Marie. S žáky jsme zkoušeli tipovat, jak je tento sloup vysoký. Pro zvědavce – je to 8 metrů.

Celé naše putování bylo zakončeno sladkou tečkou v místní cukrárně 🙂 .

Ivana Ochmanová